Vážení námi zvolení správci České republiky, pane prezidente Zemane i páni předsedové senátu, sněmovny a vlády, Štěchu, Hamáčku a Sobotko, před čtyřiceti lety tu různí vaculíci, havlové a jiní kohouti psali vašim předchůdcům varovné zprávy o stavu země. Ti jim ze svých výšin neodpověděli a přivolali Chartu 77, kterou začal jejich pád. Snad věnujete pozornost pouhým devíti stům devadesáti devíti slovům od zbylého pisatele.

V říjnu 1938 si Hitler přikrojil k Velkoněmecké Říši naše Sudety. Tenkrát jsem je spatřil poprvé. Silničkami z pohraničí pomalu táhly nekončící kolony povozů, valníků a žebřiňáků vyhnaných Čechů. Můj desetiletý mozek byl už tehdy fotografický, snímky uchoval podnes. Utkvěl mně hlavně nábytek a dobytek. Almary, postele, stoly a židle byly chatrně zakryty plachtami, opratě koňů třímali muži, ženy vedly krávy, dorostenci kozy, děcka dřepěla na haldách ranců. Do tváří byly vryty všechny odstíny hněvu, strachu, zoufalství a beznaděje. Slyšet byl jen rachot kol, občas ržání, bučení či mekot. Mluvit už nebylo o čem.

    Od té doby jsem podobných kolon spatřil bezpočet ve filmových a televizních dokumentech. Statisíce Francouzů prchajících před Němci, milióny Němců prchajících před Rusy, a pak další zástupy prchající v mnoha zemích odněkud, před něčím, někam, za deště, za mrazu, za ostřelování. Deset let jsem, sám vyhnanec, ale zvýhodněný znalostí jazyků i známostí své práce, vnímal dramata lidí vybavených jen touhou po svobodě, které to zničilo

                       x x x

    Vážení správci republiky, Evropané zachraňující se ve dvacátém století útěkem před nacismem či komunismem ztráceli mateřštinu, ale zůstávali ve své civilizační sféře. Cizí jazyk se lze rychle naučit. Osvojit si cizí kulturu nebo víru se leckdy nezdaří za život. Což je hlavní problém současných běženců - i zemí, jež si zvolili za domov.

    Německý „Wirtschaftswunder“, hospodářský zázrak šedesátých let, umožnili „gastarbeiteři“. Je to dodnes platný důkaz, že příliv pracovní síly odjinud umí raketově pohnat ekonomiku hostitelů. Pojítkem prvních „pracujících hostů“ byla nedělní setkání etnických skupin v halách velkých nádraží. Dosud vidím shluky kouřících a gestikulujících mužů v Berlíně, Hamburku, Mnichově. Za pár let si už přivezli rodiny. Obraz z Vídně: před kostelem Am Hof stovky mužů ve svátečním a žen v krojích kmenů někdejší Jugoslávie. A za pár let: plné náměstí Chorvatů, zatím co ve svých kostelech i mešitách se bývalí druzi modlili za zkázu ostatních.

Po nich stáli na nádražích Poláci, Afgánci, Somálci a další, které přinášely nové povodně. Turci i jižní Slované už měli v německých městech byty srůstající v domovní bloky i celé čtvrti. Evropský západ zachvátilo moderní dogma multikulturalismu, který brojil proti integraci tak, že v muslimských komunitách vzkřísil středověkou šaríji. Přelomem se stala vražda turecké dívky, která odmítla ženicha určeného rodinou a odešla k německému příteli; na příkaz otce ji zabili bratři. Tehdy vypukl přetrvávající svár dogmatiků, žádajících právo imigranta lpět na vlastní tradici, s populisty, kteří křísí rasový zákon Hitlerovy Říše. O křehká příměří se starají v Německu a ve Francii národní fotbalová mužstva, jejichž oporami jsou Poláci, Turci, Alžířané...

                    x x x

Vážení správci republiky, pravda se jako vždy brání být poznána. Cítím ji mezi frontami. Z vysokých morálních důvodů nelze upřít pomoc cizincům akutně ohroženým. A z důvodů přízemně věcných nelze nechat národní společnost stárnout a ztrácet sílu. Ani té naší nestačí jen češství. K obrozencům jazyka, kultury a politiky patřili i Němci, průmysl a obchod nastartovali i Židé. Jižním pólem naší i světové literatury se stal Švejk Čecha Haška, severním Proces německého Žida Kafky; oba byli stejně Pražané. Což je jedna strana mince. Na druhé a v okamžiku platnější straně je vyryt příkaz obrany evropské civilizace, která spolu s americkou, kanadskou a australskou chrání také zbytek planety před barbary. Jenže Evropa ji teď brání špatně!

Při pohledu na tisíce štvanců s dětmi v náruči lze mít prvotní zlost na rodiče hazardující s jejich životy, ale ta přerůstá ve výčitku všem správcům Evropy, že dopustili stav, kdy zástupy vyhnaných válečnými lordy, nalákaných planými sliby dobrolidí a ožebračených gangy převaděčů bloudí od hranice k hranici jako stádo dvounohých zvířat mezi požářišti, netušíce kudy kam. Ten chaos budí hrozivou představu, jak by se Evropa ubránila, kdyby se na ni takhle vřítily armády zelených mužíků! Zvládnout ten exodus a dát mu řád, přijmout ohrožené i nadějné, ale účinně zahradit tsunami hledačů snadného štěstí na náš účet - to je zkouška, která může buď Evropu definitivně semknout v kontinent svobody, anebo navždy zničit největší šanci, jakou kdy měla!.

                    x x x

Vážení správci republiky! Téměř ve všech členských zemích se jejich správci v obavě ze ztráty voličstva ohlupovaného populisty neodvažují pokročit v dalším nezbytném provazování Unie v mohutný celek, schopný především uhájit svou existencí. Intriky mocilačných, kteří by chtěli znovu vládnout národním dvorečkům za mřížemi hranic, brání státníkům dát signál k nezbytné další etapě sbližování.
Evropa se nemůže skládat z nejistých Visegradů stavějících vlastní hrady z písku, jež odplaví větší vlna, jak se právě stalo. Evropa se musí považovat za to, čím ji učinily dějiny: civilizační a kulturní celek pevně provázaný přirozenou různorodostí, která je sama o sobě hodna obrany. Je na čase zprovoznit cestu k tomu, aby se Unie stala fungujícím soustátím s jedinou pevnou hranicí, střeženou všemi. Je čas, aby hlavně mladí Češi prolomili blokádu jazyků a začali ofenzivně ovlivňovat všechny instituce Unie, jak jim dovoluje česká dějinná zkušenost. A je čas, aby správci sdružených zemí, to znamená i vy! vyvolali širokou občanskou lobby, kterou utvoří lokální politici, vědci, umělci, sportovci, spolky, společnosti a kluby, studenti, penzisté a všichni další přívrženci demokracií spojené Evropy, jejichž oblíbenost by při referendech převážila vábení demagogů jako jsou Václav Klaus, paní Penová a další hrobaři té historické šance.

Duchovní a věřící této země započali už v patnáctém století dílo reformace církve! Panovníci této země proklamovali už v šestnáctém století mírové soužití národů! Vyhnanci z této země založili v sedmnáctém století světové školství! Občané této země ve dvacátém století pokusem o politickou obrodu začali odzvánět evropským totalitním režimům! Politici i občané této země by měli vyzvat k zahájení finální fáze sjednocení Evropy!!

Vážení správci republiky, tuto petici vám předkládá poslední z pisatelů předlistopadových. Vaše odpověď (ale i mlčení) bude však patřit našim potomkům.

Go back